Ingredience: 1 kg vepřových škvarků, 5 stroužků česneku, pepř, sůl, škvarkové vepřové sádlo na konzervaci
Postup : Když se dříve na vesnici dělala domácí zabijačka, snažili se hospodáři o maximální možnou výtěžnost ze zabitého prasete. Švaření vepřového sádla bylo prakticky u každé domácí zabijačky – a tehdy se chovaly druhy prasat “na sádlo” – s mnohem vyšším podílem sádla než ta dnešní, která jsou spíše na maso. Logicky byl pak podíl hřbetního sádla na takovém praseti výrazně vyšší než dnes. Tudíž bylo i více sádla – a logicky více škvarků.
Ty se buď uchovávaly v zimním chladu, a nebo se zavařovaly do sádla, v kusech nebo jako škvarková pomazánka. . Tak totiž vydržely dlouho i bez lednice. A jak se taková pomazánka dělala :
- vepřové škvarky se namleli na jemno , na mlýnku na maso s deskou s otvory 5mm a menšími
- pak se pomazánka smíchala s utřeným česnekem, dochutila solí a pepřem
- škvarková směs se pak nechala chvíli v teple, aby se materiál trochu spojil, a pomazánka nebyla drobivá
- do keramického pekáče nebo hrnce se směs namazala, a zalila do výšky asi 5cm připraveného rozpuštěného vepřového sádla
- Pak se nechala pomalu vychladit, uložila se do chladu temna, obvykle do sklepa
Případné další dochucení cibulí nebo vajíčkem, tolik oblíbené v dnešní sobě, se dělalo až při její přímé konzumaci. Dnes, v čase lednic se tento postup příliš nepoužívá, je pracný i zdlouhavý. Jak se to dělá musíte trochu hledat, třeba web o zabijačkách popisuje škvarkovou pomazánku podle našich babiček docela detailně. Tam tedy ještě znovu sterilizují sklenice s pomazánkou, podle mého soudu zcela zbytečně
Zanechat komentář