Co jak jíme

Prosinec 20/2011    Žádný komentář

Polévkujíme tak, že držíme lžíci třemi prsty pravé ruky a palcem přidržujeme její rukověť shora. Levá ruka spočívá na desce stolu opřená o zápěstí, nikoli v klíně, jak často vídáme. Je-li polévka příliš horká, nefoukáme do ní, ani ji lžící nepřeléváme, aby rychleji vychladla. Počkáme až zchladne, nejvýš jen lehce mícháme a počneme nabírat u okraje, kde je polévka chladnější. Polévku nabíráme na lžíci buď směrem od sebe nebo k sobě, oboje je správné. Lžíci neseme k prstům šikmo, tedy ne kolmo ani stranou. Nabíráme natolik plnou, aby polévka nestékala zpět do talíře. Jsou-li v polévce nudle nebo proužky kapusty či zelí, upravíme je tak, aby nevisely pře okraj lžíce. Toho dosáhneme, přitiskneme-li hranu lžíce o okraj šálku nebo talíře a tak přečnívající zavářku překrojíme. Jsou-li v polévce noky nebo knedlíčky, ukrojíme hranou lžíce část noku, při čemž šálek levou rukou přidržíme, aby se nepřevrhl. Nikdy nekrájíme všechny noky najednou, ani je nekrájíme příborem.

Mnozí lidé přikusují k polévce chléb nebo rohlík. Krajíček nebo rohlík vyjmeme z košíčku, na talířem jej přelomíme a položíme k levé straně na ubrus. (Při slavnostním prostření bývá na tomto místě malý talířek s 1 až 2 rohlíčky). Z přelomeného krajíčku pak ulamujeme levou rukou kousky. Nikdy neukusujeme z celého krajíce chleba nebo z celého rohlíku. Sousta pečiva jíme mezi polévkou, tedy je nezaléváme v ústech lžící polévky, ani je nelámeme do talíře. Polévku nevyjídáme do poslední kapky s cinkáním lžíce o prázdný talíř, ani poslední trochu nevyléváme z talíře či šálku na lžíci. Ze šálku však můžeme zbytek čisté polévky vypít. Jakmile polévku dojíme, položíme lžíci na podšálek (u šálku) nebo v talíři držadlem k pravé ruce.

 

Příkrm jíme takto: Vidličku držíme v levé ruce tak, že ukazováček spočívá svou délkou na střence, nesmíme se však dotýkat vyklenutí vidličky; je od něho vzdálen asi 1 až 2 cm. Konec vidličky je v dlani a nesmí vyčnívat ven mezi placem a ukazováčkem. Naprosto nesprávné je držet nůž jak pero, nebo vidličku postavenou kolmo k talíři s prsty položenými na střence. Při krájené a nabodávání soust používáme vidličku otočenou hřbetem nahoru, kdežto sypké přílohy a zeleninu přihrnujeme nožem na vidličku otočenou dolů a hroty nahoru.

Nůž držíme stejně jako vidličku, ukazováček pravé ruky se nemá dotýkat čepele nože, má být jeden a půl cm vzdáleno. Konce rukojeti je zcela skryt v dlani a nesmí vyčnívat. Z porce masa na talíři na zadní části talíře. Ukrajujeme tak, že vidličku obrácenou hroty dolů zapíchneme do kraje masa na nejbližší straně talíře, ukrojíme jedno sousto, podáme do úst a ukrojíme přílohu, je-li knedlík. Brambory nekrájíme nožem, ale hranou vidličky. Je-li příloha sypká nebo kašovitá (zelí), nabereme ji na vidličku obrácenou hroty nahoru. Nikdy nenabodáváme maso a přílohu najednou. Brambory či rýži nebo bramborovou kaši nerozmícháváme do šťávy na talíři. Ve šťávě namáčíme každé sousto zvlášť.

 

Ryby jíme rybím příborem, jehož nůž nemá ostří, je spíše podobný podlouhlé lopatičce. Slouží pouze k podržení ryby, přičemž vidličkou v levé ruce stahujeme maso z kostí. Rybího nože použijeme též k odstranění drobných kůstek z připraveného sousta. Nemáme-li rybí příbory, nahradíme je dvěma vidličkami, nebo vidličkou a pomocným kouskem chleba, nikdy nedáváme k rybě normální příbor.

 

Chceme-li se napítběhem jídla, nebo si přidat přílohu nebo šťávu na maso, klademe příbor křížem k horní či dolní straně talíře. Před napitím neopomeneme otřít ústa ubrouskem. Mastné otisky rtů na sklenici jsou znakem nevychovaného člověka. Po jídle položíme příbor rukověťmi k pravé straně a z pravé strany se též talíř sklízí.

 

Na moučník položíme před stolující dezertní talířek. Podáváme jej ze strany levé. Malý moučníkový příbor máme dosud na stole nad talířkem. Podáváme-li místo moučníků ovoce, musí být vždy dobře omyté a osušené. V tom případě jsme prostřeli místo moučníkové vidličky a lžičky malý nůž. Stejně můžeme podat po jídle místo moučníku sýr, zvláště tehdy, byl-li oběd chudší na bílkoviny. Po slavnostním jídle se podává vždy sýr, a to ve větším výběru. Jak jíme sýr a ovoce uvádíme dále.

 

Drůbež nejíme nikdy rukama, ale příborem. Lidé, kteří jedí maso na kosti rukama, nemohou dosáhnout potřebné zručnosti, nutné k obrání masa z drůbeže příborem. Porci drůbeže nejdříve oddělíme v kloubech a rozdělíme na menší části tak, že vidličkou pevně zabodneme a překrojíme kloubní vazivo. Dětem jejich porci takto připraví dospělá osoba. Z takto rozdělené porce pak maso odkrajujeme příborem. Nejdříve jíme části masitější, aby nám nevychladly. Pak ostatní, jichž obírání je poněkud pracnější.

 

Pstruha, je-li větší, klademe z předkládací mísy na talíř po půlkách. Menší kus na talíři zbavíme vidličkou zapíchnutou naležato kůže tak, že ji srolujeme, pak uvolníme vrchní polovinu masa od páteře, aby zůstala v celku. Stejně vykostíme půlku druhou. Kostru odkládáme na menší talířek na kosti, který nemá nikdy na stole chybět. Z pečeného nebo grilovaného pstruha kůži neodstraňujeme, patří k lahůdkám.

 

Předkrmy podávané v menších nebo jednoporcových miskách klademe na dezertní talířek, jíme je dezertní (tj. menší) vidličkou v pravé ruce a malým pomocným kouskem chleba v ruce levé, kterým je-li to nutné, jídlo na vidličku posunujeme.

K omeletám, svítkům, rizotu, zelenině s rozkrájeným masem neprostíráme nůž, ale vždy košíček s malými kousky chleba, kterými sousta přidržujeme. Tyto pokrmy jíme vidličkou v pravé ruce.

 

Zelenina bývá uvařena doměkka, a proto ji jíme vidličkou v pravé ruce. Po částech ji hranou vidličky odkrajujeme a přidržujeme pomocným kouskem chleba.

 

Chřest, pokud jsou podávány jen krátké kousky, jíme vidličkou v pravé ruce jako jinou zeleninu. Většinou se však podává chřest celý. Je srovnán hlavičkami k jedné straně, které jsou posypány opraženou strouhanou houskou a pokapány máslem a konce jsou nemaštěné. Je dovoleno uchopit konec chřestu pravou rukou, hlavičku chřestu omočit v másle a vidličkou v levé ruce ji podepřít a nést k ústům. Sníme měkkou část chřestu a ostatní odložíme.

 

Artyčoky se podávají s omáčkou vineigrette. Jíme je tak, že odlupujeme jednotlivé listy, jichž dužnaté konce smáčíme v omáčce a měkkou část sníme. Zbytek listu odložíme na malý talíř nebo na okraj talíře, z něhož jíme. Nakonec sníme srdíčko, které vidličkou v pravé ruce rozdělujeme na kousky a smáčíme v omáčce.

 

Vařený kukuřičný klas držíme v obou rukou a zrnka ukusujeme. Sypkou kukuřici jíme jako hrášek vidličkou v pravé ruce.

 

Saláty se podávají dělené na kousky, takže není zapotřebí používat nože. Jíme je vidličkou v levé ruce s ostatním jídlem, protože jsou položeny u levé strany talíře. V restauraci, kde podávají celé čtvrtky salátu, je musíme nožem rozdělit, každý list pak příborem srolujeme a podáváme do úst.

 

Ředkvičky před podáváním dobře opereme, odstraníme z nich kořínky, hrubou nať a ponecháme u nich pouze malé naťové srdíčko. Na stole si je z předkládací mísy přendáme na okraj svého talířku. Ředkvičku uchopíme za naťové srdíčko, namočíme do soli a ukousneme. Zbytek položíme na okraj talíře. Loupání ředkviček do tvaru tulipánku už patří minulosti. Slupka obsahuje značně vitamínu C, proto jíme ředkvičku celou. Nesprávné je nabodávat ředkvičku na vidličku.

 

Kompoty jíme z kompotových misek tak, že držíme kompotovou misku s podtalířkem ve výši prsou. Pecky odkládáme od úst lžičkou na spodní talířek. Větší kousky kompotu půlíme lžičkou.

Kompot můžeme také jíst z talířku položeného na stole, ale první způsob je lepší. Šťávu z kompotu jíme rovněž lžičkou, nepijeme ji z kompotové misky, ani ji na lžičku z misky nenaléváme.

 

Vejce vařená naměkko jsou často součástí snídaně. Jíme je tak, že vršek skořápky nejdříve vcelku dezertním nožem odsekneme a vnitřek vybíráme lžičkou z nerezu nebo plastické hmoty; stříbrná lžička zanechává ve styku se žloutkem nepříjemnou pachuť. Vajíčka doplňujeme tmavým chlebem s máslem a slánkou pro každou osobu. Vejce vařená ve skle, jíme stejně.  Vejce natvrdo vařená podržíme na levé dlani a prudkým seknutím dezertním nožem je podélně rozpůlíme: pak dezertním příborem vyjmeme půlky vejce ze skořápek a jíme je dále pouze vidličkou v pravé ruce a pomocným kouskem chleba v ruce levé.

 

Sýry přendáme z mísy předkládacím příborem, stejně si odebereme máslo na svůj dezertní talířek. Jíme je tak, že ulomené sousto chleba nejdříve potřeme máslem a na ně položíme plátek sýra. K samostatným sýrům podáváme pouze dezertní nůž. Podáváme-li k sýrům současně syrovou zeleninu, papriky, rajčata, ředkvičky nebo čerstvou okurku, dáme celý dezertní příbor, abychom mohli zeleninu krájet.

 

Jak jíme ovoce

 

K ovoci podáváme malý speciální příbor; nemáme-li jej, dáme příbor dezertní. Ubrousky pouze papírové, na plátěných zůstávají po ovoci skvrny.

 

Hrozny podáváme na stůl dobře omyté a přiložíme nůžky, aby si každý oddělil podle libosti. Jíme je tak, že odtrháváme jednotlivá zrnka a pecky klademe na talíř lžičkou.

 

Jablka a hrušky nejdříve rozčtvrtíme nožem, podle osobní obliby je pak oloupeme nebo jíme se slupkou. Slupky jablek obsahují vitamín C. rozčtvrcené ovoce můžeme držet v prstech a ukusovat. U slavnostnějšího stolu je loupeme nabodnuté na dezertní vidličce, pak oloupané dílky překrojíme na menší kousky a podáváme je do úst rovněž vidličkou. Zralé měkké hrušky jíme vždy příborem.

 

Broskve nejdříve malým příborem rozpůlíme, vyjmeme pecku a pak půlku broskve nabodnutou na vidličce oloupeme a rozkrájenou na sousta jíme příborem. K broskvím podáváme v misce jemný pískový cukr, ze kterého si odebereme lžičkou na svůj talířek k broskvím.

 

Meruňky, švestky, blumy, pokud nejsou příliš šťavnaté, jíme většinou rukama. Na protilehlých stranách je palcem a ukazováčkem stiskneme, až se rozevřou, rozpůlíme je a vyjmeme pecku. Do úst je podáváme rukou; jsou-li půlky větší, ukusujeme z nich sousta.

 

Rybíz na rozdíl od hroznů podáváme od úst celý. Držíme jej za stopku a zuby zrníčka odtrhneme a stopku odložíme. Můžeme k němu podat sypký cukr.

 

Třešněodhrneme od stopky rukou a podáváme do úst. Pecky klademe na talíř lžičkou.

 

Jahodydržíme za stopku, obalíme na svém talířku v cukru a pak je vykousneme z kalíšku. Drobné druhy jahod a jahody lesní podáváme bez kalíšku na skleněných miskách. Podáme k nim zvlášť cukr a šlehačku nebo tekutou smetanu. Jíme je lžičkou. Podáváme-li se smetanou jahody velkoplodé, zbavíme je dříve stopky a kalíšků.

 

Banány dáváme na stůl rovněž dobře omyté. Jíme je tak, že odkrojíme špičku, asi na čtyřech místech slupku nařízneme a v pruzích ji asi do poloviny sloupneme. Banán držíme za spodní část, a ukusujeme, pak sloupneme další část slupky a dojíme. Nebo celý banán sloupneme, položíme na talířek a jíme dezertním příborem.

 

Pomeranč jíme tak, že slupku shora dolů nařízneme na šest dílů a pomocí nože ji odloupneme, ale ne docela. Slupku ponecháme dole vcelku, aby tvořila jakýsi kalíšek. Pak nožem sloupneme bílou dužinu, pomeranč rozdělíme na dílky a rukou je podáváme do úst. Zrníčka od úst přenášíme na talířek lžičkou. Je-li pomeranči příliš šťavnatý, nebo nedá-li se snadno dělit, jíme jej po oloupání vyjmutý ze slupky příborem tak, že dílky nařízneme, vyjmeme zrníčka a vidličkou podáme dílek do úst.

 

Grapefruit podáváme vychlazený, příčně rozkrojený v kompotové misce nebo pohárku s talířkem. Špičkou nože oddělíme kolem dokola dužninu od slupky a jednotlivé díly od sebe. Podle obliby povrch pocukrujeme. Dále jíme tak, že dužinu vybíráme lžičkou.

 

Ananas se podává na stůl v kolečkách, která jíme vidličkou a lžičkou. Podáváme současně šlehačku, jíme jej lžičkou a vidličkou přidržujeme.

 

Meloun podáváme dobře vychlazený, jíme jej příborem a podle obliby sladíme sypkým cukrem.

 

Ořechypodáváme na dřevěné míse s malými, rovněž dřevěnými talířky. Dále podáme louskáček a malý nožík. Na svůj talířek si vezmeme několik ořechů, rozlouskneme je a louskáček podáme dalším stolujícím. Nožíkem pak vyjímáme jádra ze skořápky.

 

Po jídle si každý složí svůj ubrousek do plátěného pouzdra a ze stolu se sklidí ubrus. Je nehygienické nechávat na ubrus na stole i po další část dne. V některých rodinách, používají hlubokých talířů od polévky i pro následující jídlo. Je to zlozvyk, který porušuje kulturu stolování.

Pamatujeme si zásadní pravidla: prázdné talíře sklízíme ze strany pravé, další jídlo, je-li naporcováno na talířích, podáváme ze strany levé. Podáváme-li při větším počtu stolujících jídlo na miskách s předkládacími příbory, položíme předkládací příbor těsně vedle sebe na okraj mísy a nabídneme jídlo ze strany levé a mísu držíme levou rukou. Mísu s přílohou a omáčkou si pak stolující podávají v pořadí, jak sedí. Postavíme je k první osobě, kterou obsluhujeme. Při stolování rodinném stavíme mísy buď na střed stolu, nebo na příruční stolek vedle matky, která dá jídlo každému na podaný jí talíř.

Je důležité, aby stolování v rodině, třebaže bude většinou jednodušší než uvádíme, i stolování s hosty, mělo vždy dobrou úroveň, aby se stalo dětem samozřejmostí pro další život. Ušetří jim to mnohou trapnou situaci.